Díky náhodnému objevu se nám daří vracet do povědomí laické i odborné veřejnosti Ploskovický potok jako významné barokní vodohospodářské dílo. V tomto článku se podíváme blíže na historii a nedávné objevy spojené s tímto akvaduktem.
Ploskovický potok je známý svým částečně zachovaným barokním akvaduktem, který začíná u Staňkovického mlýna. Archeologické průzkumy odhalily, že dílo bylo původně mnohem delší a mělo zásadní význam pro odvodňování rozsáhlého povodí.
Stavitelé akvaduktu dokázali spojit několik potoků - Trojhorský, Chudoslavický, Staňkovický a Těchobuzický. Tím vytvořili systém, jehož celková délka toku přesáhla 7,5 km, a sahal až od oblasti Rýdče a Všeradiště.
Na akvaduktu byl vybudován rozdělovací objekt u Všeradiště, který umožňoval odběr vody z Trojhorského potoka. Od této lokality pokračovalo dílo pod Pískovým vrchem až ke křížení s Chudoslavickým potokem. Průzkum zjistil, že původní náhon nyní zanikl, avšak jeho průběh je stále patrný na historických mapách a ve vegetačním období lze rozpoznat odlišnou barvu porostu.
Recentní terénní průzkumy pod vedením děkana FŽP UJEP Ing. Martina Nerudy, Ph.D. vedly k objevu torza rozdělovacího objektu na Trojhorském potoce. Pozůstatky struktury jsou přes stárnutí a přírodní změny stále rozpoznatelné a nabízejí nový vhled do funkce akvaduktu.
Přes učiněné objevy zůstává mnoho aspektů Ploskovického akvaduktu nejasných, například, zda bylo možné průtok regulovat stavidly. Vědci doufají, že další informace lze objevit v archivech a že budoucí průzkumy rozšíří naše znalosti o tomto fascinujícím barokním vodohospodářském díle.
Moderování diskuse je vypnuto, což znamená, že vaše příspěvky se po odeslání ihned objeví na webu. Příspěvky, které se netýkají tématu článku nebo jsou společensky nevhodné, nebudou schváleny. Diskuse je v zkušebním režimu a podněty či chyby prosím hlaste na danou kontaktní adresu.